Tato slavnost vychází z historických kulturních hodnot. My se snažíme dětem přiblížit autentický prožitek z těchto událostí a propojit jednotlivé předměty do smysluplného celku, který pak dítěti nabídne lepší pochopení kontextu toho, co se učí a vztahuje se k dané době.

Téměř každý měsíc pořádáme slavnost ve spolupráci s Šalamounkovým Dvorečkem a se Svobodnou školou Chotěboř, kam zveme naše děti s rodinami, kamarády a také kohokoliv z širší veřejnosti. V minulých měsících jsme společně prožili Svatováclavskou slavnost a Michaelské setkání. Dne 11. listopadu pak velice úspěšně proběhla slavnost konaná v den sv. Martina. Je to slavnost, která využívá toho, že se brzy stmívá. Nicméně kdo chtěl, mohl přijít do prostorů dětského klubu Šalamounkův Dvoreček už kolem 15:00 a vyrobit si vlastní lucerničku. Starší děti si jí vyráběly polepováním sklenic kousky barevného hedvábného papíru, mladší děti si mohly obalit skleničky v krupici či soli. Před pátou hodinou, když už se stmívalo, jsme společně vyrazili k zahradě, kterou Dětský klub Šalamounkův Dvoreček využívá. Tam jsme zhlédli stínové divadlo, představující příběh sv. Martina. Tu jsme zaslechli volání o pomoc! Vydali jsme se po zvuku a našli světýlko, které nás dovedlo až ke starému žebrákovi. Bylo štěstí, že děti z Dětského klubu Šalamounkův Dvoreček dopoledne upekly rohlíčky, o které jsme se mohli se žebrákem rozdělit. Ten nám na oplátku daroval světýlko a my jsme si mohli rozsvítit naše lucerničky. Pak jsme měli to štěstí, že jsme viděli i sv. Martina, který přijel na koni! Byl moc hodný, protože nabídl žebrákovi svůj plášť. Pak se vydal na koni vpřed a my jsme ho s lucerničkami v ruce doprovázeli. Dovedl nás zpět k zahradě, kde jsme našli poklad – perníkové rohlíčky a malé přívěsky na krk, vyrobené z podkováků. Nakonec děti prozkoumávaly zahradu zahalenou do tmy a rodiče mezi tím mohli popít horký čaj a ochutnat různé varianty martinských rohlíčků. I přes sychravé počasí nás přišlo hodně a setkání se opravdu povedlo. Teď už se pomalu začínáme těšit na Adventní spirálu, nebo Tříkrálovskou slavnost. Srdečně vás na obě výše uvedené slavnosti zveme. Termíny slavností jsou uvedeny na facebooku Dětského klubu Šalamounkův Dvoreček a Klubu Šalamounek.

I v listopadu se ve Svobodné škole dělo plno zajímavých věcí.

Na jedno dopoledne nás přišla navštívit paní ředitelka ze ZŠ Buttulova, PaedDr. Zdenka Kőnigsmarková. Těší nás, že s průběhem vyučování byla spokojena. Sama k němu mimo jiné uvedla: Hodina se mi líbila. Během celé doby byly všechny děti aktivní, plnily úkoly přiměřeně svým schopnostem, nikdo nečekal na pomalejšího, a i v rámci frontální části hodiny paní učitelka učivo diferenciovala. Ve druhé části hodiny dostali žáci každý úkol k počítání podle toho, co už umí. Kdo byl hotov, mohl se věnovat drobné ruční práci. Kdo potřeboval při řešení úloh pomoc paní učitelky, ten ji dostal. Bylo vidět, že hodina byla promyšlená, připravená pro každého žáka „na míru“.

Pro rodiče žáků Svobodné školy Chotěboř jsme zprovoznili elektronickou třídnici. Vedeme v ní podrobné záznamy o tom, jaká je náplň jednotlivých dní, včetně např. textů písniček a říkanek apod.
Postupujeme dál s písmenky, počítáním, angličtinou i francouzštinou, prožili jsme Martinskou slavnost a Adventní spirálu, vyráběli krmítko, lucerničky a tvořili věci k prodeji na adventní trhy. Stále chodíme často ven, připravujeme zahradu na zimu a několik dní jsme strávili v lese stavěním vlastního domečku.
Událostí byl také výlet do Vilémova. Ráno jsme si prohlédli vilémovský zámek a zahráli velké venkovní šachy. Prošli jsme se oborou a z posedu pozorovali zámecké daňky. Počasí nám přálo a tak jsme na zahradě u hájenky mohli rozdělat oheň a uvařit si polévku venku. Pohankové palačinky jsme už raději smažili uvnitř, s domácí jahodovou marmeládou neměly chybu.
Po obědě jsme spěchali do vedlejších Hostovlic za ovečkami. Nesli jsme jim spoustu suchého chleba. Jedna se dala zlákat a za intenzivního hlazení dětmi se majitelkou nechala i trochu ostříhat. Výměnou za chleba nám ovečka věnovala své ovčí rouno. Proč jsme chtěli vidět, jak se stříhá ovečka? Máme totiž s ovčí vlnou další plány. Chceme vědět, kde se bere klubko vlny, protože právě začínáme s pletením. Učíme se prožitkem, tak si chceme projít celým procesem. Získané ovčí rouno jsme pak ve škole prali. Děti si mohly vyzkoušet, kolik dá práce rouno alespoň trochu vyčistit. Voda byla dlouho špinavá a tak došlo na cvičení velké trpělivosti. Až rouno uschne, budeme ho česat a příst na kolovrátku. Pak ho budeme barvit a namotávat na klubko.
Už teď zkoušíme pletení na prstech, to překvapivě baví i kluky. A tak se rodičům, kteří si jdou do družiny vyzvednout své ratolesti, otevře nečekaný obrázek – děti sedí způsobně na koberci, na rukách pletení a soustředěně přehazují očka neustále poměřujíc, čí „šála“ je delší.
Později si budou děti vyrábět vlastní jehlice. Z upleteného obdélníčku si samy ušijí kabelku či taštičku se šňůrkou. Není asi třeba zdůrazňovat, co znamená pro tyto šesti až sedmileté děti, že jsou schopné vlastními rukama vytvořit něco tak smysluplného a krásného – vlněnou barevnou taštičku.

Proč dáváme velký prostor praktickým činnostem a ručním pracem
V koncepci naší školy se hodně inspirujeme waldorfskou pedagogikou. Vychází ze zkušenosti, že právě práce s jemnou motorikou je nezbytná pro rozvoj vůle, vytrvalosti a překonávání překážek. Používáním konečků prstů dochází k vytváření nových spojů v mozku, což má významný vliv na nervovou soustavu. V rytmické části epochového vyučování denně procvičujeme jemnou motoriku prstů za doprovodu říkanek. To celé v koordinaci s rytmizací končetin mimo jiné napomáhá tomu, že jsou u dětí následně eliminovány problémy se čtením, psaním a počítáním. Proto při jakékoliv činnosti v naší škole klademe důraz na rovnováhu myšlení, citu i vůle, vše je úzce spjato s pohybem, rozvoj pouhého myšlení by neměl dominovat.
Z těchto důvodů děti v první i druhé třídě v pracovních činnostech začínají plést. Už tato malá práce prozradí mnoho o zručnosti a temperamentu dítěte. Pletení je činnost, při které se obě ruce v souladu harmonicky vzájemně vyrovnávají, protože musejí pracovat společně. Je to rytmická činnosti, při které se školí nejen jemná motorika, ale také vůle až do konečků prstů. Pozornost při pletení – očka přece mohou vypadnout – nutí děti ke koncentraci.
Nebo výše zmíněná stavba „domečku“ (vypadá spíš jako chýše). Na tuto aktivitu se dá pohlížet jako na hru. Když při ní budete ale děti chvíli pozorovat, všimnete si, co všechno se zároveň učí. Vymýšlí, diskutují, hledají správné řešení i kompromis, nosí, zdvihají, řežou, poměřují, testují… Rozšiřují své povědomí o světě, o fyzikálních zákonitostech, trénují prostorovou představivost a paměť a v neposlední řadě jde o velkou lekci sociálních dovedností.

Máte chuť naučit se něco nového, podpořit dobrou věc, neformálně se potkat s lidmi z týmu Svobodné školy Chotěboř, Šalamounkova Dvorečku a Šalamounku a také s rodiči dětí, které je navštěvují? Zveme Vás na naše adventní dílny v rámci nichž tvoříme věci pro prodejní stánek na akci Staročeské Vánoce u kašny. Práce s přírodními materiály, jednoduché výrobky, které zvládnete i bez předchozích zkušeností 🙂

Je krásný podzim, zároveň i čas myslet už na ten příští.

Čeká nás několik setkání pro rodiče budoucích prvňáčků, druháčků a třeťáčků, kteří by k nám mohli ve školním roce 2017/2018 nastoupit.
Dozvíte se o podrobnosti o tom, jakým způsobem u nás děti tráví čas, budete mít možnost nahlédnout do jejich portfólií,  a představíme vám  plány na příští školní rok.

Nejbližší šance se setkat jsou 8. a 29. listopadu přímo v současné třídě Svobodné školy Chotěboř.
Mimo to budeme i na akci pořádané městem – Staročeské Vánoce u kašny, která proběhne 27. listopadu od 15:30 hod. Těšit se můžete na stánek plný krásného ručně vyrobeného zboží, na prezentaci Svobodné školy Chotěboř, Dětského klubu Šalamounkův Dvoreček a Klubu Šalamounek i na tvořivé dílničky pro děti.

Během září jsme se skrz hry s kaštany a dřívky, stříhání, kreslení, tleskání a krokování naučili spoustu věcí z matematiky. V říjnu nám začala epocha českého jazyka, to znamená, že se teď budeme čtyři týdny hlouběji zabývat písmeny, než se zase v listopadu vrátíme k matematice. Každé nové písmenko si malujeme barevně do sešitů, prstem na záda, křídou na chodník a vymýšlíme pohádky či příběhy, které obsahují mnoho slov na dané písmeno. Rytmická cvičení prstů a celého těla pomáhají propojovat levou a pravou hemisféru, což eliminuje dyslektické problémy, jako jsou tvarové záměny „d“ a „b“ apod.
Také jsme se ponořili do angličtiny, při níž na děti pedagog mluví pouze v cizím jazyce. Došlo na představování, na barvy, čísla, písničky a básničky. Hodně se pohybujeme. Když je třeba, sedneme si do lavice, ale většinu času pracujeme na koberci, zpíváme, tancujeme nebo jdeme ven.
Navštívili jsme jednoho z žáčků, který dojíždí do Svobodné školy až ze Seče, u něj doma. Zasadili jsme semínka buku, jezdili na poníkovi, brodili se v řece. Prožili jsme společně narozeninový rituál (kromě dětí a průvodců se ho účastní i rodič a třeba i sourozenec). Pozorovali jsme, jak se barví ovčí vlna ořechovými slupkami, a svázali si jednoduchý deník, kam si zaznamenáváme zážitky z výprav a výletů. Vymysleli jsme společný projekt – napsat a vyrobit knížku pro děti ze Šalamounkova Dvorečku – na kterém teď budeme pracovat. Také jsme se vydali k dračí sluji a povídali si o sv. Václavovi, protože máme za sebou první dvě slavnosti – Michaelskou a Svatováclavskou.

Michaelská slavnost
Michaelskou slavnost prožily děti během dopoledne, bez rodičů. Ráno jsme se sešli ve škole, kde si každý vytvořil svoji korunu z listů. Společně jsme pak došli do lesa za Sv. Annou a tam jsme potkali tajemného průvodce, který nám ukázal směr k dračí sluji. K ní už se každé dítě muselo vydat samo. Pro pocit bezpečí měly všichni od maminky vlastnoručně ušitý plášť, do ruky dostali meč. Bylo potřeba dojít až k jeskyni ve skále, odkud se kouřilo a bylo slyšet divné zvuky, u dračího příbytku si vzít z košíku červené jablko a vrátit se zpět ke kamarádům. Tento úkol by měl pro dobrý pocit zvládnout každý. Kdo nechtěl jít sám, mohl poprosit o pomoc kamaráda či průvodce. Na konci jsme si mohli s úlevou pochutnat na sladkém jablíčku. Hlavním tématem slavnosti je odvaha a vědomí dětí, že mohou bojovat se zlem a zvítězit nad ním. Kousek draka, který zlo symbolizuje, máme i každý v sobě.

Svatováclavská slavnost
Svatováclavská slavnost byla první veřejnou slavností v tomto školním roce – pro děti, rodiny a jejich kamarády. Pořádal ji dohromady Šalamounek, Šalamounkův Dvoreček i Svobodná škola Chotěboř. Sešli jsme se na krásné zahradě ve Smetanově ulici, kterou všechny tři subjekty využívají.
Svátek sv. Václava je od nepaměti spojován se sklizní úrody, hlavně vína, leckde i s poutěmi a posvícením. Je tedy spojen s hojností, blahobytem a spokojeným životem. Tento svátek je dobou podzimních plodů a děkování za úrodu. V tomto duchu byla vedena i naše slavnost. Kladívkem jsme tepali šperky z měděného drátu (jako symbol bohatství). Taky jsme drtili mezi kameny obilná zrna a vznikla tak mouka. Kdo měl hotovo, přešel k ohni, kde si mohl opéci hada z těsta nebo si pochutnal u prostřeného stolu. Tím, že každý přinesl něco dobrého (například z brambor, švestek, jablek), byla hostina opravdu bohatá. Mezi stromy byla natažena pavučinka z provázků, kam děti a rodiče mohli napsat své děkovné vzkazy. Na místě „darů podzimu“ jsme shromáždili košíčky a ošatky s podzimními plody, které jsme mohli ohmatat, očichat i ochutnat. Slavnost vyvrcholila průvodem, kdy jsme plné košíky a ošatky donesli paní rychtářce v kroji a připomněli si tak staročeské tradice.

Dnešek se stal významným dnem pro naše školáky, kteří nastoupili do první a druhé třídy Svobodné školy Chotěboř. Nejprve byly děti i rodiče dohromady v prostorách dětského klubu Šalamounkův Dvoreček, zanedlouho si však průvodkyně Pavla zavolala žáčky do školní třídy, kam už vcházeli sami. Každý musel projít bránou a tím udělat významný krok ve svém životě. Ve třídě si poté všichni společně seznámili se skřítkem, který je bude provázet ve škole, řekli si básničky a vyslechli příběh o bílém hadovi. Na konec si každý našel své místo v lavici, aby zjistil, kdo vedle něj sedí. Sešla se nám skvělá parta dětí a rodičů. Je nám spolu dobře a těšíme se, jak spolu tento školní rok prožijeme.

Svobodná škola Chotěboř začíná od září v prostorách, kde bude současně fungovat i Šalamounkův Dvoreček – dětský klub s celotýdenním dopoledním i odpoledním programem pro děti školkového věku. V pátek 26. 8. jsme školní i „školkovou“ třídu a parádní zahradu, kterou máme k dispozici, představili rodičům a dětem.  Zájemců o alternativiní vzdělávání v okolí Chotěboře není málo 😉

Pojďte se podívat taky!

Již se moc těšíme na rodičovskou schůzku, která proběhne tento pátek od 16hod. na zahradě ve Smetanově ulici, poté se přesuneme do nových prostor. Podařilo se nám najít provizorní, ale vyhovující zázemí pro společné fungování SVOBODNÉ ŠKOLY CHOTĚBOŘ a  „školky“ ŠALAMOUNKŮV DVOREČEK. Jedná se o místo v Obchodní akademii (Na valech 690, Chotěboř). Stále ale usilujeme o získání jiného prostoru blíže přírodě.

Na čtvrtek 16. 6. jsme spolu s rodiči našich dětí naplánovali už třetí schůzku. Tentokrát byl sraz u kapličky Sv. Anny, odkud naše průvodkyně Pavla  podnikla s dětmi výpravu do nedalekého lesa. Většina dětí se znala už s předchozích setkání. Nově jsme přivítali Verču, která se bez problému začlenila do kolektivu. V lese se opět zahrálo pár intuitivních her, poté měly děti volnou chvilku na prozkoumávání místa. Před zpáteční cestou ještě všichni společně prolistovali knihy – určovací klíče stromů a zkoušeli rozpoznat, co kolem nich roste, podle šišek a větviček nalezených v okolí.

Rádi bychom se společně potkali i během prázdnin, i když najít termín v době dovolených bude možná trochu oříšek.

Děti do smíšené skupiny 1. a 2. třídy se k nám stále mohou hlásit.