S postupujícím jarem se intenzivně věnujeme rostlinám, zejména těm, co aktuálně rostou a kvetou. Obsahově jde o téma, které se objevuje v každé učebnici prvouky pro 1. stupeň. My učebnici nemáme. Zdá se nám lepší tohle všechno zkoumat naživo.

Často chodíme ven, takže sledujeme přímo v terénu, v jakém pořadí rostliny vykvétají. Jasně vnímáme řadu věcí, které barevné stránky učebnic zprostředkovat nemohou – rozměry, tloušťku listů, houževnatost stonků, vůni i chuť…

Při plánování tohoto tématu jsme se společně rozhodli, že si vyrobíme herbář, do kterého každý přispěje třemi stranami/rostlinami. Určovali jsme je v různých lokalitách a pátrali po vhodných exemplářích ke sběru (např. vzhledem k velikosti apod.). Rostlinky jsme vylisovali a nalepili je na čtvrtky. Abychom k nim mohli doplnit popisky, bylo třeba vyhledat informace v encyklopediích, atlasech a určovacích klíčích. Děti se už od mala učí pracovat se zdroji, orientovat se v textu, hledat odpovědi na otázky. Nezřídka při takovém postupu přijdou na slovo, kterému nerozumí a společně si ho vysvětlíme. Nebo se dostanou k zajímavým objevům, jež by pravděpodobně v učebnici své místo neobhájily. Zkuste si třeba zjistit, jak se lidově říká kopřivě dvoudomé! O té jsme toho vůbec našli spoustu, včetně mnoha receptů, tak jsme si její mladé výhonky nasbírali a připravili si je k obědu o několika chodech. Podával se kopřivový čaj, kopřivová polévka zvaná “vopiška” a kopřivový špenát s brambory a vejci. Mňam!

O bylinkách, jejich účincích a využití jsme se toho dozvěděli docela dost. Abychom tedy neodbyli luštěniny a podívali se taky pod hlínu a ke kořenům, zaseli jsme si do sklenic různé druhy a sledujeme, jak rostou. Jsou to zajímavé závody!

Zvířata v zimě

Jak živočichové tráví zimu, kteří ptáci u nás zůstávají, kteří odlétají, kam se schová hmyz? Na tyto otázky jsme v uplynulé době hledali odpovědi a téma pak tradičně prostoupilo písničky, básničky a další činnosti. Už v ranních pohybovkách jsme se měnili na zvířata, na lišku nebo na kosy, pěnkavy, vrabce apod. Podle pokročilosti pracujeme samostatně nebo ve skupinách s texty, hledáme informace v knihách, atlasech a určovacích klíčích. Ptáčky si kreslíme, vyrábíme z papíru, se sýkorkami přilétly starším dětem nenápadně i texty s novými vyjmenovanými slovy. Pustili jsme se také do výroby krmítka. Vymýšleli jsme vlastní návrhy, dohodli se na jednom výsledném, promysleli dopředu postup, měřili, řezali, zatloukali… V této souvislosti jsme zjišťovali, jak ptáčky v zimě správně přikrmovat. Víte například, že lojové koule v síťce mohou být pro ptáky nebezpečné a čím? Vyvrcholením projektu byla výprava do lesa. Do terénu jsme vyrazili s panem Fikarem, který spravuje les kolem našeho milovaného Horního Mlýna. Podívali jsme se ke krmelci, osahali si srnčí parůžky. Našli jsme stopy a pobytová znamení zajíců, srnek, divokého prasete, vypátrali, kudy chodí lišky, a zjistili, že v lokalitě žije dokonce i norek americký! Jako poděkování jsme se rozhodli panu Fikarovi darovat naše vyrobené krmítko a děkujeme mu i touto cestou!

Více fotek k projektu zde

Olympiáda

I tohle aktuální téma se objevilo v aktivitách našich dní. Uspořádali jsme si svou vlastní olympiádu s řadou disciplín venku, v tělocvičně i na ledě, včetně krasobruslení! Na vlastní kůži jsme vyzkoušeli i paralympiádu s různými typy omezení. Četli jsme si legendu o vzniku olympijských her ve starověkém Řecku, seznámili se s olympijskými symboly, tipovali, co znamenají barvy na olympijských kruzích, a modelovali je z barevných voňavých včelích vosků. No a nemůžou samozřejmě chybět medaile, ty naše jsou keramické. Ať žije fair play!

Srdečně zveme na setkání se Svobodnou školou Chotěboř. Budete tu mít možnost osobně se potkat s lidmi, kteří ji tvoří, seznámit se s pojetím výuky a metodami a zeptat se na vše, co Vás zajímá. Ať už máme doma předškoláka, nebo ne, přijďte si pro informace přímo od zdroje 🙂 Na školní rok 2018/2019 budeme přijímat děti 1.-4. tříd.

Adventní čas byl plný písní a adventních příběhů, které jsme četli na pokračování. Potkala nás různá témata – svátek svaté Barbory, svaté Lucie, příběh biskupa Mikuláše, lidové tradice a zvyky. Stejně jako loni jsme si připoměli i to, jak se Vánoce slaví v jiných zemích. (Nejvíc nás zajímá Anglie a Francie, protože jejich jazyky se učíme.) Podnikli jsme výlet na Veselý kopec, zašli jsme na divadelní představení Vánoční kouzlo a celý adventní čas jsme věnovali skrytým dobrým skutkům, kdy jsme se drobnostmi snažili vzájemně si pomoct nebo potěšit jeden druhého. Neméně bylo tvoření. Náš ranní kruh postupně ozářily všechna čtyři svíčky na věnci, který jsme vlastnoručně vytvořili, odlévali jsme sádrové ozdobičky, vystřihovali barevné sněhové vločky nebo průsvitová přáníčka a věnovali se našemu oblíbenému pískování. V posledním předvánočním týdnu sice dost dětí chybělo, přesto jsme si užili i závěrečnou nadílku s originálními, většinou ručně vyráběnými dárečky.  

Fotky k nahlédnutí i na fb.

Rádi zpíváme a hrajeme na různé hudební nástroje. (Dokonce se nám ve škole rodí holčičí kapela s prvními autorskými songy!) Protože máme zatím děti v 1.-3. ročníku, volíme zejména písničky pentatonické a pustili jsme se do hry na pentatonické flétny.

Pentatonika využívá stupnici pouze pěti tónů a jde o jeden z nejstarších hudebních systémů. Vyskytuje se v mnoha lidových písních i v současné hudbě. Výhodou a důvodem, proč je velmi vhodná pro mladší děti (waldorfská pedagogika s ní pracuje do věku 9 let dítěte), je to, že velmi dobře ladí. Protože jsou zde jen celé tóny, nikoliv půltóny, nedochází k disharmoniím, což oceníme, zvláště hrajeme-li společně. A děti to opravdu velice baví. Zažívají, že jsou malými umělci, že umí hrát. Pentatonická hudba je plynoucí, neukončená, ponechává volnost, dává dětem prostor pro fantazii, vytváření živých obrazů, uklidňuje je. Není vázána na pevný rytmus, s ním zažneme pracovat až ke konci třetí třídy (a propojíme např. se zlomky v matematice). Dítě má tak dostatečný prostor si postupně samo objevit vnitřní řád. Jde o velmi dobrý základ pro hru na jakýkoliv další nástroj, zároveň atraktivní vstup do světa hudby pro děti, které k intenzivnímu hudebnímu vzdělávání nesměřují.

S flétnami začínáme ke konci první třídy. Děti si v rámci projektu Vlna vlastnoručně pletou pouzdro a pak do něj slavnostně dostávají svou dřevěnou flétničku. Hrajeme ve třídě a dokud není zima – i venku v přírodě. Vybíráme pouze písničky, které známe, ty, co jsme se nejprve naučili zpívat. Učíme se napodobováním (do třetí třídy bez potřeby not), hrajeme společně. Pokud někdo chce, zahraje písničku sám, anebo několik dětí doprovází na flétnu ostatní, kteří zpívají. Pokročilejší děti si chtějí už samy nějakou písničku připravit a ostatní děti ji naučit.

Hodně pracujeme s dechem a také rozpohybujeme jazyk jazykolamy na t, d. Před hrou na flétnu začínáme nejdříve prstovými cvičeními, hrami a uvolňováním zápěstí, zvlášť chlapci mívají ztuhlé ruce. V průběhu dne uvádíme různé činnosti básničkami. Je to tak i u hraní na flétny: Flétničko maličká, v tobě je písnička, já tě teď pohladím, s láskou tě probudím.

Posadíme postupně prstíky na flétnu:

Hejno ptáčků přiletělo,
na větvích se usadilo,
na hnízdech se zavrtěli,
aby dobrý spánek měli,
teď už spolu klidně sedí,
do daleka tiše hledí
a za malou chviličku
naučí nás písničku.

Každý ptáček na hnízdě má jméno: Honzík (tón H), Anička (A), Gustík (G), Emilka (E), Daník (D).

Stejně jako u výuky jazyků, na flétnu hrajeme krátce, ale téměř každý den. Podle mnoha studií zlepšuje aktivní muzicírování rozvoj matematických schopností u dětí, zapojují se podobná centra v mozku. A bez pochyb dokáže krásně vyladit den.

Během listopadu se zabýváme matematikou. Kromě toho na tento měsíc připadá také Martinská slavnost. Letos jsme se rozhodli, že na ni upečeme tradiční MARTINSKÉ PEČIVO. Ukázalo se, že právě s matematikou to souvisí opravdu hodně. Vzali jsme to totiž pěkně od začátku – nákupem.

Rozhodli jsme se, že se rozdělíme do dvou dvou skupinek. Obě napříč ročníky, tak, aby starší mohli vypomoct mladším dětem. Podle receptu jsme si připravili nákupní seznam. Už toto bylo zajímavé. Kolik co stojí? Dá se koupit 20 dkg mouky? V jakých baleních se prodávají vajíčka? Po tréninku s Hejného měnou (papírové mince v příloze k pracovním sešitům z matematiky), jsme se skutečnými penězi vyrazili do obchodu. Stále v týmech (bez pomoci dospělých), domluveni, kdo bude mít co na starost. Bez větších problémů se nám podařilo zorientovat se v obchodě, zvážit citrony, najít máslo, mouku i droždí, zaplatit a přepočítat si vrácené peníze. 

 
Následovala samotná příprava těsta – čtení receptu, práce podle postupu, vážení a odměřování. Pravda, u bezlepkové varianty jsme se trochu potrápili. Díky porovnání obou těst už ale víme, jak lepek funguje a proč se jmenuje lepek 
Válení, krájení, plnění povidly, tvarování rohlíčků do tvaru podkov i potírání vajíčkem jsme si mezi sebou zase rozdělili a týmová práce nám šla pěkně od ruky.
Než se daly plechy s voňavými dobrotami z trouby vytáhnout, zabývali jsme se ještě chvíli účtenkami z obchodu. Všimli jsme si, že každá skupina koupila droždí od jiného výrobce a jak se lišila cena. Nebo jsme koumali nad zaokrouhlováním desetin na celé koruny.

Od září jsou s naší partou dětí, teď už 1.-3. třída, dva průvodci – Pavla a Ivan a škola je jedno velké dobrodružství.

Začali jsme epochou matematiky, které jsme se v různých formách věnovali celý měsíc. Připomněli jsme si věci z loňského roku a pokračujeme v tom, na co jsme už zvyklí – v Hejného matematice proložené dynamickými rytmickými pohybovkami (waldorfská pedagogika) díky nimž si zažíváme čísla celým tělem. Na výpravách chodíme násobkové řady, řešíme slovní úlohy, nebo příklady různě šifrujeme. Každý podle své pokročilosti postupuje v pracovním sešitě, ale taky matematiku hodně propojujeme s praxí, což děti baví nejvíc. Společně jsme vyrobili skutečnou a funkční kozu na řezání dřeva. Uplatnili jsme při tom měření, ujasnili si, jaké vztahy jsou mezi jednotkami míry, naučili jsme se kótovat, zjistili jsme, co je to pravý úhel a hledali ho ve svém okolí. A nařezali jsme vlastnoručně dřevo na oheň. Matika umí pěkně zahřát u srdce!

Věnovali jsme se samozřejmě ještě velké řadě dalších věcí. Prožili jsme dvě tradiční podzimní slavnosti – Michaelskou a Václavskou (pořádal ji již tradičně Klub Šalamounek, jaká to byla paráda se můžete mrknout tady na videu!). V různých formách (čtení, vyprávění, dramatizace) jsme se při té příležitosti setkali s legendami o králi Václavovi a jeho babičce Ludmile, pátrali jsme, co je to Den české státnosti nebo po výrazu “patron české země”.

Z kulturních akcí jsme vyrazili jsme na divadelní představení Šmodrcha, strávili dopoledne na zajímavém programu v městské knihovně a navštívili jsme výstavu chovatelů. Nejzajímavější byl ale výlet k manželům Jasanským do Brda u Luže (úspěch mělo přejmenování vesnice na Brno u Louže), kde jsme zjistili, co je to permakulturní zahrada a prozkoumali ji, seznámili jsme se s chovem koz a dokonce zkusili kozy podojit. Na závěr nás čekal program s muzikohraním. Zahráli jsme si na roztodivné nástroje, zazpívali. Nejvíc jsme si užívali bubnování a dirigování naší pomyslné kapely. Krom všeho výše uvedeného pokračujeme v angličtině (a brzy se připojí i naše oblíbená francouzština), hrajeme na pentatonické flétny, hodně času trávíme v terénu, kde pracujeme s mapou a buzolou. Naučili jsme se poznávat velké množství hub. V řece Doubravce máme místo, kam chodíme pozorovat raky.

Podívejte se na fotky 😉