Co to je,

…když je venku sluníčko a my se těšíme do školy, práce?
…když je mlha, nebo prší a my víme, že venku je líp, než to vypadá za oknem?
…když si ráno zpíváte, abyste píseň do kruhu nezapomněli?
…když se vrátíme ze školy, z práce a voníme sluncem, větrem, nebo ohněm?

…když padá listí a děti to komentují: „Leaves are falling“?
…když probíráte celozrnné mouky a víte, že navazujete na stravu v rodinách?
…když lije jako z konve, ale mělo se set obilí, tak se toho děti nevzdají?
…když namalujete na tabuli pavouka (špatně) a skoro všichni jednohlasně reagují: „pavouk má 8 nohou“?
…když připravím pracovní list a dostanu otázku: „A nemohli bychom si něco napsat do sešitů?“?
…když se děti učí kvůli sobě, ne kvůli známkám?
…když se děti těší na učivo, které viděly u spolužáků ve vyšším ročníku?
…když druháci umí vyjmenovaná slova, protože to odposlouchali od třeťáků?
…když na stůl položím noty a děti se okamžitě chopí fléten a hrají, co se dá?
…když děti učí plést učitele?
…když se čte příběh a všichni užasle naslouchají?
…když se můžeme učit psí řeči těla přímo ve škole?
…když kluci spěchají na přestávku, aby mohli zpracovávat dřevo na zimu nebo budovat záhony, stloukat prkna …?
…když se svého dítěte zeptáte, jestli chce do školy, a ono chce?
…když se ho vůbec můžete zeptat?
…když potřebujeme pomoc rodičů a vždy se někdo najde?
…když máme kuchařky, které nám vaří nejen zdravě, ale hlavně s láskou?
…když je čas na důležitější věci, než jsou pouhé informace?
…když děti mohou diskutovat o tom, co se jim nelíbí a co by chtěly změnit?
…když to tady není pouze příprava na život, ale život sám?
…když je kolem nás spousta lidí, kteří věnují svůj volný čas, nebo peníze, nebo obojí, abychom mohli takto fungovat?
…když je naše filosofie podobná s filosofií našich rodičů?
…když jsme pyšní na to, že jsme svobodňáci?

…Už víte?
…No přece naše škola!

Přejeme krásný nový rok a těšíme se na další dobrodružství s vámi!
Vážíme si toho, že jste součástí naší reality!

V polovině prázdnin si děti budoucí 3. C na Horním Mlýně užily pravěk. Vyzkoušely si sběr “bobulí”, výrobu nástrojů, zbraní, nádob a sošek z hlíny, lov, stavbu obydlí, šití oblečení. Zpívaly pravěké písně, hrály na přírodní nástroje, luštily kamínkovou obrázkovou šifru. Každý den se rozhýbaly pravěkou rozcvičkou, popřály si k jídlu pravěkým pokřikem, četly tematické příběhy z knihy O Človíčkovi. Poslední den byl nejnáročnější, plný emocí při hře “potravní řetězec”. Hru děti vzdávaly a zase se přidávaly, ale zjistili jsme, že nás nakonec hodně naučila. Tento den bylo také potřeba více spolupracovat v pravěké rodině a i díky tomu jsme získali nová přátelství.

Na další fotky se podívejte do fotogalerie.

Adaptační tábor byl i tentokrát fajn akcí, kde se vzájemně poznali stávající a nově přicházející děti i jejich rodiče a také tým pedagogů, letos v nové sestavě. Mgr. Eva Pospíchalová  bude se svou bohatou praxí (osobnostně-sociální výchova, enviromentální výchova, Hejného matematika, kritické myšlení ad.) určitě skvělou posilou. Naše sdružená třída má od září 23 žáků v 1.-5. ročníku. Těšíme se, co nový školní rok přinese!

Pokud Vaše kroky směřují k nám, budeme se na budoucí prvňáčky těšit v pátek 5. 4. od 14 do 17 hodin v podkrovní třídě ZŠ Buttulova (náhradní termín v pondělí 8. 4.)
Máte možnost rezervovat si konkrétní čas, což nám snad pomůže předejít dlouhému čekání. Pro přístup k tabulce nás kontaktujte.
S sebou budete potřebovat rodný list dítěte a občasnký průkaz rodiče/zákonného zástupce.

Máte doma předškoláčka? Chodí vaše dítě do 1. – 4. třídy a není ve škole šťastné? Nebo třeba ani jedno z toho, jen vás prostě zajímá, jak to v naší alternativní sdružené třídě chodí, co a jak se děti učí?

Srdečně Vás zveme na další informační schůzky: 26. března od 17: 00 v naší podkrovní třídě v ZŠ Buttulova a 11. dubna od 16:30 v MC Zvoneček v Havlíčkově Brodě.

Pro děti je tu možnost přijít k nám do školy „na zkoušku“: 13. 3., 27. 3. nebo 3. 4.  Pokud byste měli o takovou návštěvu zájem, dejte nám ideálně vědět předem 😉

Těšíme se na vás!

Začátek listopadu jsme strávili přípravami na Martinskou slavnost, jejímž hlavním motivem je soucit a štědrost. Čím rychleji venku světla ubývá, tím více potřebujeme rozsvěcet světla uvnitř nás.

Četli jsme si legendu o sv. Martinovi, povídali si o zvycích a pranostikách, zpívali podzimní a „martinské“ písně, vyráběli si své vlastní lucerny z plechovek, které jsme zdobili za pomoci kladiv a hřebíků různými vzory. Velké ozdobné lucerny jsme vyrobili z obřích dýní. Děti nadšeně dlabaly a vrtaly vrtačkou – stálo to za to, výsledný efekt byl parádní.

V den konání slavnosti, pátek 9. listopadu, se děti rozdělily podle svého zájmu na dvě skupiny. Jedna část dětí nakupovala suroviny, vážila, odměřovala a pekla tradiční rohlíčky připomínající podkovy Martinova koně. Sv. Martin se rozdělil s žebrákem o svůj plášť. I my jsme se o rohlíčky chtěli podělit a děti skutečně vydržely ani jediný neochutnat a nechat je až na večerní slavnost! Druhá skupina dětí se věnovala dramatizaci příběhu o sv. Martinovi, vyráběla kulisy a loutky na stínové divadlo, nacvičovala hudební doprovod a generálku sehrála pro část dětí z 3.A a 3.B přímo ve škole.

Na slavnosti se sešly rodiny dětí Svobodné školy Chotěboř, dětského klubu Šalamounkův Dvoreček i lidé z veřejnosti. Začíná rozsvěcováním světel v lucerničkách, které se dělením nezmenšuje, ale naopak přibývá. Světla ve tmě, která v listopadu přichází brzy, jsou pro Martinskou slavnost typická. A ve tmě u kapličky sv. Anny se také odehrávalo naše stínové divadlo. Školáci k němu zpívali a hráli na flétnu. Bylo zážitkem pro děti i dospělé.

Máme za sebou první měsíc tohoto školního roku, z velké části jsme ho strávili venku. Všichni měli prostor důkladně se navzájem poznat. Společně nastavujeme pravidla a hranice, zjišťujeme, co baví děti, které k nám letos přibyly, a co v kterých oblastech umí. Například jedna nová holčička se přistěhovala po několikaletém pobytu v Anglii a její výborná angličtina je skvělým impulzem pro ostatní.

Naše sdružená třída má už čtyři ročníky, proto se děti na část programu dělí na dvě skupinky. Většinou jsou v jedné partě mladší děti (1. a 2. ročník) a v druhé ty starší (3. a 4.). Reagujeme ale na to, že děti jsou v různých oblastech různě pokročilé, takže i pohyb mezi skupinami je flexibilní.

První stránky vlastnoručně malovaných sešitů a barevná portfolia se zvolna začínají plnit zápisky a kresbami. Soustředěná práce u stolu střídá rytmickou část plnou pohybu. Prvňáčci a někteří druháci se zpočátku věnovali hlavně číslicím a tzv. formám. Formy jsou specifickým prvkem waldorfské pedagogiky. V některých aspektech jsou podobné jako procvičovací a uvolňovací cviky, které vedou k psaní písmen a číslic. Postupně jsou ale tvary forem složitější, dětem ve vyšších ročnících velmi pomáhají v rozvoji představivosti, dávají dobrý základ pro studium geometrie a kompozice.

Starší děti zaujalo téma Stvoření světa. Příběh Starého zákona je přivedl nejen k hebrejským písničkám a tancům. Živě se diskutovalo o tom, jaké by to bylo bez slunce a bez tepla, připomněli jsme si koloběh vody na jednoduchých pokusech, prohlíželi a porovnávali kameny, na řadu přišla i dramatizace a malování. Starý biblický příběh mimoděk prohloubil u dětí zájem o svět, který je obklopuje, což se dá krásně dál rozvíjet. Motiv vyhnání z ráje se zase mohl potkat s pocitem, který zažívají děti kolem devátého roku věku – pozvolna opouští naivní dětské vnímání a na své okolí se začínají dívat kriticky.

Hrajeme na pentatonické flétny, jemnou motoriku jsme podpořili navlékáním korálů z žaludů a šípků nebo šitím jehelníčku. Navštívili jsme výstavu chovatelů a užili si představení v rámci Chotěbořského divadlení.

Na konci září proběhla také první z řady rodičovských schůzek, které se konají zhruba jednou za šest týdnů. Vzájemná interakce s rodiči je důležitá věc, bez které si fungování Svobodné školy Chotěboř lze jen těžko představit. Rodiče mají dobrý vhled do toho, čím se jejich děti ve škole zabývají a proč. Životy rodin a chod školy se v mnohém prolínají, nejde o dva oddělené světy. Zdá se nám, že tohle jen tak někde nezažijete. O to víc si toho vážíme a máme z toho radost!

Na konci srpna proběhl v Sychrově u Vilémova týdenní adaptační příměstský tábor Poselství od protinožců. Společně se tu seznámili stávající žáci, ti kteří přistupují od září, průvodci i všichni rodiče. Parta parádních lidí, velkých i malých se zvětšuje a roste. Svobodná škola Chotěboř vstupuje do třetího školního roku a čekají nás nové věci.

V roce 2016 jsme začínali se šesti žáčky, letos v září jich je už 17. A díky tomu je možné realizovat plán, který jsme už před dvěma lety diskutovali s paní ředitelkou Kőnigsmarkovou. Svobodná škola Chotěboř se od letošního září stává alternativní třídou ZŠ Buttulova, se slovním hodnocením, s vlastním ŠVP. Podobný model už funguje na více školách v republice, jsou to například klasické školy s waldorfskými nebo montessori třídami. Naše děti jsou v tuto chvíli žáky sdružené třídy 2. C, která zahrnuje více ročníků najednou, v našem případě 1. až 4. třídu.
Tým pedagogů se rozrostl o Magdu Hübnerovou. Své zázemí máme, stejně jako minulý školní rok, v podkrovní třídě ZŠ Buttulova. Naší prioritou je radostné učení plné pohybu a prožitků. Proto značná část výuky probíhá venku v přírodě. Děti tráví čas ve věkově smíšeném kolektivu, na specifické činnosti se dělí podle pokročilosti do skupin. Jsou spokojené. A my si moc vážíme otevřeného a přátelského přístupu paní ředitelky Kőnigsmarkové a jsme šťastní, že se nabídka veřejného vzdělávání v Chotěboři rozšiřuje a rodiče mají možnost vybrat pro své dítě způsob vzdělávání, který je jim nejbližší. Těšíme se na spolupráci a věříme, že propojení se ZŠ Buttulova přinese oběma
stranám pozitivní podněty!

Na jedné z červnových výprav venku jsme objevili kopřivy obležené černými housenkami. Rozhodli jsme se je vzít do školy a zjistit, co jsou zač. Z kopřiv už jsme v minulosti uvařili celý oběd, tak jsme na to navázali dalším dobrodružstvím. Rozhodli jsme se odchovat na kopřivách motýly.

Do sklenice jsme každé ráno přinášli čerstvé kopřivy a už po dvou dnech nás čekalo překvapení. Naše housenky se zakuklily! Následovalo čekání a všichni si představovali, jací motýli se vylíhnou. Hledali jsme informace a tipovali na babočky kopřivové. Co myslíte, jak dlouho trvalo, než se z kukel vyklubali motýli? Trvalo to týden. A vylíhly se nakonec nádherné babočky paví oka 🙂 

Následovalo vypouštění baboček ze střešního okna naší učebny. Třeba je teď během prázdnin někde potkáte!

S postupujícím jarem se intenzivně věnujeme rostlinám, zejména těm, co aktuálně rostou a kvetou. Obsahově jde o téma, které se objevuje v každé učebnici prvouky pro 1. stupeň. My učebnici nemáme. Zdá se nám lepší tohle všechno zkoumat naživo.

Často chodíme ven, takže sledujeme přímo v terénu, v jakém pořadí rostliny vykvétají. Jasně vnímáme řadu věcí, které barevné stránky učebnic zprostředkovat nemohou – rozměry, tloušťku listů, houževnatost stonků, vůni i chuť…

Při plánování tohoto tématu jsme se společně rozhodli, že si vyrobíme herbář, do kterého každý přispěje třemi stranami/rostlinami. Určovali jsme je v různých lokalitách a pátrali po vhodných exemplářích ke sběru (např. vzhledem k velikosti apod.). Rostlinky jsme vylisovali a nalepili je na čtvrtky. Abychom k nim mohli doplnit popisky, bylo třeba vyhledat informace v encyklopediích, atlasech a určovacích klíčích. Děti se už od mala učí pracovat se zdroji, orientovat se v textu, hledat odpovědi na otázky. Nezřídka při takovém postupu přijdou na slovo, kterému nerozumí a společně si ho vysvětlíme. Nebo se dostanou k zajímavým objevům, jež by pravděpodobně v učebnici své místo neobhájily. Zkuste si třeba zjistit, jak se lidově říká kopřivě dvoudomé! O té jsme toho vůbec našli spoustu, včetně mnoha receptů, tak jsme si její mladé výhonky nasbírali a připravili si je k obědu o několika chodech. Podával se kopřivový čaj, kopřivová polévka zvaná “vopiška” a kopřivový špenát s brambory a vejci. Mňam!

O bylinkách, jejich účincích a využití jsme se toho dozvěděli docela dost. Abychom tedy neodbyli luštěniny a podívali se taky pod hlínu a ke kořenům, zaseli jsme si do sklenic různé druhy a sledujeme, jak rostou. Jsou to zajímavé závody!

Zvířata v zimě

Jak živočichové tráví zimu, kteří ptáci u nás zůstávají, kteří odlétají, kam se schová hmyz? Na tyto otázky jsme v uplynulé době hledali odpovědi a téma pak tradičně prostoupilo písničky, básničky a další činnosti. Už v ranních pohybovkách jsme se měnili na zvířata, na lišku nebo na kosy, pěnkavy, vrabce apod. Podle pokročilosti pracujeme samostatně nebo ve skupinách s texty, hledáme informace v knihách, atlasech a určovacích klíčích. Ptáčky si kreslíme, vyrábíme z papíru, se sýkorkami přilétly starším dětem nenápadně i texty s novými vyjmenovanými slovy. Pustili jsme se také do výroby krmítka. Vymýšleli jsme vlastní návrhy, dohodli se na jednom výsledném, promysleli dopředu postup, měřili, řezali, zatloukali… V této souvislosti jsme zjišťovali, jak ptáčky v zimě správně přikrmovat. Víte například, že lojové koule v síťce mohou být pro ptáky nebezpečné a čím? Vyvrcholením projektu byla výprava do lesa. Do terénu jsme vyrazili s panem Fikarem, který spravuje les kolem našeho milovaného Horního Mlýna. Podívali jsme se ke krmelci, osahali si srnčí parůžky. Našli jsme stopy a pobytová znamení zajíců, srnek, divokého prasete, vypátrali, kudy chodí lišky, a zjistili, že v lokalitě žije dokonce i norek americký! Jako poděkování jsme se rozhodli panu Fikarovi darovat naše vyrobené krmítko a děkujeme mu i touto cestou!

Více fotek k projektu zde

Olympiáda

I tohle aktuální téma se objevilo v aktivitách našich dní. Uspořádali jsme si svou vlastní olympiádu s řadou disciplín venku, v tělocvičně i na ledě, včetně krasobruslení! Na vlastní kůži jsme vyzkoušeli i paralympiádu s různými typy omezení. Četli jsme si legendu o vzniku olympijských her ve starověkém Řecku, seznámili se s olympijskými symboly, tipovali, co znamenají barvy na olympijských kruzích, a modelovali je z barevných voňavých včelích vosků. No a nemůžou samozřejmě chybět medaile, ty naše jsou keramické. Ať žije fair play!