Epochové vyučování bývá zpravidla dvou až čtyřtýdenní blok, ve kterém se žáci intenzivně zabývají jedním předmětem (český jazyk, matematika, kreslení forem v nižších ročnících, vlastivěda, přírodověda, zeměpis, přírodopis, chemie, fyzika), a to v rámci ranní výuky. U nás ve škole začíná epocha v 8:15 a končíme v 10:15. Díky intenzitě se mohou děti mnohem hlouběji ponořit do probíraného učiva, tématu a jeho atmosféry. Tato dvouhodina je dále rozdělena na rytmickou, vyučovací a vyprávěcí část, kde jsou skrze různorodé aktivity oslovovány vůle, cit a rozum.

V 1. a 2. třídě jsme teď měli epochu matematiky, kterou jsme z velké části prožili venku. Často začínáme honičkou „Červený a černý“ – kdy děti vybíhají a chytají podle výsledku určitého příkladu, tvoří „Molekule“ ze svých těl. Počítají, kolik mají oči, uší a prstů…

Venku také procvičujeme pamětně počítání, slovní úlohy a zapisujeme výsledky. Tvoříme skupiny z určitých přírodnin, které poté rozkládáme po dvou, třech čtyřech. Ve druhé třídě se soustředmí na násobkové řady – a ty vyhledáváme na lístečkách a sestavujeme, běháme je, skáčeme – na chodníku či se švihadlem a lanem, vyříkáváme je spolu s házením míče či v rytmu a kruhu předáváme rýžoové pytlíčky kamarádům.

Ve třídě pokračujeme rytmickou částí, kdy si společně po průpovědi říkáme tematické básničky, říkadla a jazykolamy, které vybíráme dle ročního rytmu. Také hrajeme na pentatonické flétničky a zpíváme.

Po rytmické části se ponoříme do samostatné či skupinové práce v pracovním sešitě. Využíváme různé pomůcky a procházíme jednotlivá prostředí Hejného matematiky.

Závěr vyučování věnujeme hodnocení, sociálním aktivitám a vypravování. V první třídě se vyprávějí pohádky, aby dětem pomáhaly upevňovat důvěru v život a uvědomit si sílu dobra a zla. Ve druhé třídě jsou to příběhy zvířat z bajek a legendy o světcích.

Pak už si jen s vděčností popřát dobrou chut, poděkovat a pustit se do dobrých svačinek…