Třeťáci a jejich políčko
Už roste. Pšenice, kdybyste nepoznali. Aneb výsledek epochy polních prací u letošních třeťáků. Na konci příspěvku zážitky „z natáčení“.
Polní práce jsou součástí dlouhodobějšího projektu „od zrna ke chlebu“, který může začít už v první třídě pohádkou Kuřátko a obilí, její dramatizací a poznávání druhů obilí.
Každoročně pak mají děti u nás na školní slavnosti na sv. Václava možnost vyzkoušet si vymlátit obilí cepem, umlít ho na kamenném mlýnku, upéci si něco z připraveného těsta.
V rámci výuky se třeťáci dozvídají různé zajímavosti k růstu semínek, k tomu, co potřebují a jak vůbec připravit záhon, pole. Jak se připravovalo dříve… Seznamují se s různými druhy obilí (učitel si je o prázdninách i s kořínky nasbírá) – i hmatem, čuchem, chutí. Vše zapisují a výtvarně ztvárňují do epochového sešitu.
Ale hlavně dělají svoje políčko, ideálně vše, aby si zkusili těžkou práci a úsilí, které je před chlebem. Má to i další souvislosti, ale to by bylo na dlouho.
O prázdninách ideálně sklidí obilí, na slavnosti vymlátí, umelou a pak pečou chléb. Letos pekli kváskový a prošli celým procesem od zadělání těsta s žitným kváskem, kynutí, převálení, další kynutí, pečení, potírání vodou. Potom se podělili s celou školou. Byl vynikající!
My třeťáci máme políčko velké 1m2 na 1 dítě. Zakládali jsme na zelené louce. V tento den jsme byli velice rádi za to, že máme ve třídě tolik kluků plných energie. To pak člověk ocení i to, co se jindy zas tak přínosné nemusí zdát.
Kluky to moc bavilo a nechtěli holky pustit k práci. Jenže ty chtěly ty o tom nechtěly ani slyšet. Jedna slečna pak uvažovala: „Jsem ráda, že to děláme ve škole, doma bych to zkusit nešla a nezjistila bych, jaká je to zábava.“
Naštěstí dětem nadšení vydrželo celý vyučovací den (dokonce i o přestávce) a před obědem bylo políčko připraveno na zasetí i se zapraveným kompostem. Ten jsme nabrali u školy – to, co jsme vyprodukovali a co se nám tak pěkně změnilo v hnojivo.
Další den jsme jen zaseli a radovali se z každého deštíku, který nám políčko zalil.