Začátek listopadu jsme strávili přípravami na Martinskou slavnost, jejímž hlavním motivem je soucit a štědrost. Čím rychleji venku světla ubývá, tím více potřebujeme rozsvěcet světla uvnitř nás.

Četli jsme si legendu o sv. Martinovi, povídali si o zvycích a pranostikách, zpívali podzimní a „martinské“ písně, vyráběli si své vlastní lucerny z plechovek, které jsme zdobili za pomoci kladiv a hřebíků různými vzory. Velké ozdobné lucerny jsme vyrobili z obřích dýní. Děti nadšeně dlabaly a vrtaly vrtačkou – stálo to za to, výsledný efekt byl parádní.

V den konání slavnosti, pátek 9. listopadu, se děti rozdělily podle svého zájmu na dvě skupiny. Jedna část dětí nakupovala suroviny, vážila, odměřovala a pekla tradiční rohlíčky připomínající podkovy Martinova koně. Sv. Martin se rozdělil s žebrákem o svůj plášť. I my jsme se o rohlíčky chtěli podělit a děti skutečně vydržely ani jediný neochutnat a nechat je až na večerní slavnost! Druhá skupina dětí se věnovala dramatizaci příběhu o sv. Martinovi, vyráběla kulisy a loutky na stínové divadlo, nacvičovala hudební doprovod a generálku sehrála pro část dětí z 3.A a 3.B přímo ve škole.

Na slavnosti se sešly rodiny dětí Svobodné školy Chotěboř, dětského klubu Šalamounkův Dvoreček i lidé z veřejnosti. Začíná rozsvěcováním světel v lucerničkách, které se dělením nezmenšuje, ale naopak přibývá. Světla ve tmě, která v listopadu přichází brzy, jsou pro Martinskou slavnost typická. A ve tmě u kapličky sv. Anny se také odehrávalo naše stínové divadlo. Školáci k němu zpívali a hráli na flétnu. Bylo zážitkem pro děti i dospělé.